29. 7. 2019 Tečka za prvním čtvrtstoletím Pražské scény
K 25 letům činnosti nakladatelství Pražská scéna a 20 letům spolupráce s tiskárnou Serifa v Praze-Jinonicích a zároveň i s knižním grafikem Filipem Blažkem ze studia Designiq vzniklo pro tři vydané díly zásadního díla filozofa a estetika Bohumila Nusky Rytmus, tvorba, divadlo společné kartonové pouzdro, neprodejný exkluzívní set v limitovaném nákladu 50 ks. Jednotlivé díly trilogie profesora Nusky, vydané postupně v letech 2013, 2016 a 2019, je nadále možno získat i individuálně na kontaktech Pražské scény, u distributora Kosmas (vč. e-shopu) a u všech významných knihkupců (Academia, Neoluxor, Karolinum, Kanzelsberger, dále v odborném divadelním knihkupectví Prospero v Bratislavě apod.).
Dárkový box se třemi svazky je už i symbolickým připomenutím blížících se sedmaosmdesátin stále činného autora a myslitele (5. 11. 2019).
24. 7. 2019 Ztráta nejen pro Cimrmany, ale i Pouťaře a další
Zcela nečekaného a tragického odchodu Václava Kotka želí nejen v Divadle Járy Cimrmana, které mimořádně schopný divadelní organizátor a producent nejen vedl, ale zároveň zde i hrál (a to hned ve 12 inscenacích), ale i v početném okruhu účastníků legendární Divadelní poutě a na dalších místech našeho divadelního života. Poprvé se Václav Kotek dostal do kontaktu s divadlem asi v pražské Malostranské besedě, kde na přelomu 60. a 70. let začínalo nejen Divadlo J. Cimrmana, ale působil tu paralelně i generační amatérský soubor Divizna, jehož členy vedle Václava Kotka, byli Anna Freimanová, Václav Červenka, Jan Kašpar, Jan Pömerl a další. V letech 1977–1979 zastihujeme Kotka po boku Petra Palouše, Martina Urbana a Ivana Pokorného vedle řady herců a dalších inscenátorů v Divadle ve stanu, kde pod názvem Dílna 24 bylo uvedeno 6 inscenací, než byla činnost neortodoxní skupiny z politických důvodů zastavena. V 70. a 80. letech se tento invenční iniciátor podílel také na činnosti Kapesního divadla, agenturní pantomimické skupiny vedené režisérkou Lídou Engelovou a mimkou Zdenou Kratochvílovou, a poté již bylo jeho jméno spojeno se vznikem Divadelní pouti – v roce 1984 ještě neoficiálně na Brumlovce a v letech 1985–1989 na Střeleckém ostrově i na mnohých dalších místech, včetně zahraničí.
Spoluvydavatel bilanční publikace Divadelní pouť 1985–1989 (kniha byla vydána ve spolupráci Pražské scény s Retro Gallery Jakuba Sluky) musí přiznat, že bez vkladu Václava Kotka, jeho nasazení a využití jeho archivu, by tato snad důstojná připomínka významného předlistopadového divadelního a uměleckého fenoménu nemohla v roce 2015 vzniknout…
Václav Kotek sedící uprostřed v čele stolu 31. 10. 2016 při prezentaci knihy Divadelní pouť 1985–1989 pro Český rozhlas; před expozicí Muzea marionet v areálu Říše loutek vidíme i další spoluzakladatele Divadelní poutě: zleva Karel Makonj a Pavel Beneš, vpravo Jakub Krejčí
16. 5. 2019 Nad knihami Pražské scény v Městské knihovně v Praze
Marie Valtrová z Divadelního a filmového oddělení Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí uvedla ve svém podvečerním cyklu Barevné čtvrtky Jana Dvořáka z nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna. Marie Valtrová, sama autorka mnoha publikací o divadle, zejména s vazbou na nejslavnější etapu Městských divadel pražských (knihy o O. Ornestovi a jeho éře, S. Benešovi, R. Hrušínském a celé jeho divadelnické dynastii ad.), pořady s „tvůrčími osobnostmi z prostředí divadla, filmu, rozhlasu, televize a dabingu“ nejen svědomitě připravuje, fundovaně uvádí a citlivě moderuje, ale dokáže i potěšit, třeba konstatováním přetrvávajícího zájmu o knihy Pražské scény v Divadelním a filmovém oddělení – kupříkladu z řad studentů o divadelně-manažerskou literaturu apod.
15. 5. 2019 Prezentace nakladatelství Pražská scéna v rámci teatrologické konference v Brně
Součástí třídenní brněnské konference Perspektivy teatrologie 3, uspořádané Teatrologickou společností, Katedrou divadelních studií FF Masarykovy univerzity, Divadelním odd. Moravského zemského muzea, Institutem umění – Divadelním ústavem a redakcí Divadelní revue, byla i prezentace odborné divadelní literatury v Domě pánů z Kunštátu v Dominikánské ulici. Vedle institucionálních vydavatelů komentovaná nabídka nakladatelství Pražská scéna zastupovala menšinový soukromopodnikatelský segment, program, který se v nerovných podmínkách obklopení státem plně subvencovaných vydavatelů podařilo udržet při životě již více jak čtvrtstoletí.
