1. 1. 2019 Ve druhém čtvrtstoletí činnosti
S přáním šťastného nového roku vstupuje Pražská scéna do druhého čtvrtstoletí činnosti. K tomuto mezníku také konečně dochází k doplnění a k aktualizaci webových stran nakladatelství…
nakladatelství divadelní literatury
S přáním šťastného nového roku vstupuje Pražská scéna do druhého čtvrtstoletí činnosti. K tomuto mezníku také konečně dochází k doplnění a k aktualizaci webových stran nakladatelství…
Na tradiční literární adrese jsme si – společně s Jiřím Stivínem, Ctiborem Turbou, Vladimírem Hulcem a Josefem Rosenem – připomenuli autora Bohuslava Blažka (18. 10. 1942 – 20. 11. 2004), filozofa, psychologa, dramaturga, sociální ekologa, pedagoga a autora mnoha knih, který je nyní – pod názvem Divadlo v proměně civilizace – poprvé představen i jako vášnivý a nekompromisní analytik divadla.
Zároveň ediční řada Teatrologie pokračuje v nové podobě, protože již 4 poslední svazky této edice oblékli grafici Jan Dobeš a Filip Blažek ze studia Designiq do nového kabátu, nejen obálkou, ale i paratextuálním doprovodem, souběžným vizuálním plánem, představujícím dosavadní ediční bilanci autora. Tento intermediální přesah publikace – jak ukázaly i předchozí svazky Miloslava Klímy, Vladimíra Mikeše a Josefa Vinaře – využívá fond intaktních svazků knihovny nakladatelství Pražská scéna.
Pražská scéna poblahopřála k šedesátinám svému autorovi, znalci našeho divadelního a uměleckého undergroundu Vladimíru Hulcovi, redaktoru Divadelních novin a šéfredaktorovi revue Taneční zóna.
Autorsky byl Vladimír Hulec oporou nakladatelství od samého počátku (antologie Příští vlna / Next Wave, 1996; Skoč do propasti! – Dialogy s démony českého divadla, 2000; od roku 2001 almanachy Orghast; spoluautorství režisérského profilu Vladimír Morávek, 2004; dále přispěl do svazků Eva Tálská, Ivan Rajmont, statí o Jiřím Adámkovi do antologie Šťastná generace – režiséři z alterny, naposledy vzpomínkou na Bohuslava Blažka v knize Divadlo v proměně civilizace apod.). Dluhem nakladatelství jubilantovi zůstává záměr vydat pandán k jeho rozhovorům s osobnostmi domácí nezávislé umělecké scény: výběr z jeho písemně zachycených setkání s divadelníky mezinárodní scény (Pina Bausch, Peter Brook, Judith Malinová, Lloyd Newson, Kazuo Ohno, Richard Schechner, Peter Schumann, Min Tanaka ad.) a to pod názvem Telefony do hrobu.
Rok 2018 nezačal nejšťastněji… Opustil nás profesor Karel Makonj, divadelní teoretik, režisér a pedagog (proslulý zejména mnohaletým působením na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze), zakladatel a vůdčí osobnost Vedeného divadla. V nakladatelství Pražská scéna vyšly svazky k poznání jeho osobnosti i díla: v roce 2007 soubor jeho nejvýznamnějších statí Od loutky k objektu a zároveň i jeho monografie Karel Makonj a Vedené divadlo; v roce 2015 Karel Makonj přispěl – jako spoluzakladatel legendární nonkonformní akce – do reprezentativní knihy Divadelní pouť 1985–1989 (vydané ve spolupráci s Retro Gallery).
Pražská scéna vydala i další knihy s příspěvky Karla Makonje: Centrum českých loutkářů – Národní divadlo marionet (2011), Karel Brožek – Víra v sílu loutkového divadla (2015) a zejména pravidelně přispíval do řady svazků Divadlo a interakce, vydávané ve spolupráci s KALD DAMU. Zde v letech 2006–2015 publikoval celkem 14 studií a glos, které by pomalu vydaly na samostatný knižní svazek: I. – 2006: Divadlo mezi objektem a subjektem; Paradise now?; II. – 2007: Subjekti a objekti; Craig, nadloutka a neherec; III. – 2008: Herecké a loutkové divadlo; K tématu „osobnostního“ herectví; Loutkové divadlo a dospělý divák; Kuřákova první ranní cigareta na lačno …; Skupa dnes; IV. – 2010: Kolik andělů na špičky jehly?; V. – 2011: Alternativa či alternativy?; Vizualita loutkového divadla; VI. – 2012: Loutka a herec – nad pozapomenutou studií Ladislava Daneše v semináři Jana Mukařovského; VII. – 2013: O oddrolování; a ve svazku Divadlo a interakce IX. v roce 2015: Pepovi… (Josefu Kroftovi).