28. 5. 2015 Již 15. svazek edice Režie: Karel Brožek
Součástí oslav založení Mezinárodní organizace loutkářů UNIMA se stal křest knižního portrétu režiséra Karla Brožka s podtitulem Víra v sílu loutkového divadla. Publikace je již 15. svazkem osvědčené edice Režie, vnímané odborníky i ctiteli divadla jako galerie současné české divadelní režie. Kniha představuje dílo a život klasika českého loutkářství Karla Brožka, který začínal v líhni talentů nově vzniklé Katedry loutkářství DAMU (spolu s ním zde mj. studovali Juraj Herz, Jiří Srnec nebo Jan Švankmajer), poté stál po boku Jiřího Suchého v historické první inscenaci Semaforu Člověk z půdy, působil v souborech černého divadla a v Laterně magice (spolupracoval s bratry Radokovými), aby nakonec své síly přednostně upřel do desítek inscenací mnoha loutkových divadel doma i v zahraničí. Do historie českého divadla asi definitivně vstoupil v roce 1991, kdy vytvořil rekordní inscenaci českého polistopadového divadla — loutkové provedení Mozartovy opery Don Giovanni v pražském Národním divadle marionet v sále Říše loutek, které za více jak čtvrtstoletí uvádění vidělo ve více jak 6000 reprízách přes 800 000 diváků a to nejen v Praze, ale i na více jak 80 místech Evropy, Afriky a Asie.
7. 12. 2014 Pražská scéna na Jatkách 78 – na „knižním jarmarku“ malých nakladatelů KNIHEX
Po opakovaném působení Pražské scény vlastním stánkem na knižním veletrhu Svět knihy, nebo po zastoupení v kolektivních expozičních souborech nakladatelské produkce České republiky na knižních veletrzích ve Frankfurtu a Lipsku (a jednou dokonce i v Jeruzalémě) se nakladatelství Pražská scéna od roku 2014 vydává se svým repertoárem příležitostně také za návštěvníky „knižního jarmarku“ malých nakladatelů KNIHEX – poprvé v zimním „vydání“ (7. 12. 2014) na nové pražské kulturní adrese Jatka 78 v Holešovicích. Právě zde byla prezentována novinka Šťastná generace – režiséři z alterny, sestavená Martou Ljubkovou a představující dosavadní divadelní dílo Jiřího Adámka, Jiřího Havelky, Petry Tejnorové, Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského (SKUTR), jakož i principála La Putyky Rosti Nováka (jehož vidíme na snímku s editorem knihy před stánkem Pražské scény).
16. 10. 2014 Cena Divadelních novin knize Divadelní osmdesátky a Studio Beseda
Po nedávném vyslovení Pocty festivalu …příští vlna / next wave… za publikační čin roku 2013, „za soustavné publikační mapování české nezávislé scény v nakladatelství Pražská scéna“, se Pražské scéně dostalo dalšího ocenění, a to v nové kategorii Cen Divadelních novin – za publikační počin v oblasti divadla. Za sezonu 2013–2014 byli oceněni Miloslav Klíma a fotograf Josef Ptáček za publikaci Divadelní osmdesátky a Studio Beseda.
2. 9. 2014 Knižní scéna – nový ediční program nakladatelství
Toho dne se objevil titul Edice Divadlo 1961–1970 (vydaný ve spolupráci s Archivem výtvarného umění a grafickým studiem Carton Clan) a tak byl v rámci Pražské scény zahájen nový nakladatelský program Knižní scéna. V polovině prosince 2014 byla zahájena distribuce dalšího titulu tohoto programu – Kamil Lhoták a kniha (ve spolupráci s nakladatelstvím Vltavín) – a konečně 17. 4. 2015 byla připravena publikace František Dvořák a kniha, bilance 154 publikací jmenovaného na počest jeho pětadevadesátin.
Nakladatelský slogan Pražské scény Divadlo mizí, kniha zůstává… tak přináší nově další praktické vyústění. Kniha sama se stává předmětem edičního zájmu. Také s ohledem na poměrně dramatické okolnosti vývoje knihy, za probíhající revoluce ve fixaci a sdělování obsahů, písemných i obrazových souborů. Po více jak 500 letech kniha prodělává nevídanou a neočekávanou proměnu, svými obsahy přestupuje do neuchopitelné digitální podoby, před očima se mění i statut knihy a její funkce. Kniha, máme-li na mysli knihu intenčně, koncepčně, myšlenkově, graficky i řemeslně dobře obhospodařenou, povyšuje. Stává se artefaktem, jedním z nejcennějších dokumentů té které doby a též jejím vizuálem; knižní celistvost je komplexním otiskem doby, zásadním materiálem pro nejširší kulturologická studia a kulturologické poznání. Kniha získává nové funkce: historického pramene, sběratelskou, expoziční, komemorace (připomínání si), reminiscenční (někdy až v terapeutických polohách = biblioterapie), ekonomicky zhodnotitelné komodity a jistě i další. Kniha je součástí kultury paměti, přehledným a uchopitelným kulturním statkem, kulturním dědictvím i kulturním kapitálem.