Vrcholný výkon tzv. olomoucké teatrologické školy, která se etablovala v polistopadové éře na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci zejména nasazením divadelního historika Jiřího Stýskala a v důsledku inspirativního dialogu tohoto učitele se svými žáky a pozdějšími kolegy. Docent Jiří Štefanides nejen jako vedoucí katedry navázal na svého předchůdce, ale zdědil po něm i bytostný zájem o poznání divadla na Moravě a ve Slezsku, nyní konkrétně olomouckého divadelnictví, jakož i veškeré předpoklady úspěšné práce: nezměrnou píli, pečlivost, odbornou spolehlivost a také schopnost motivovat tým znalců, jak se stalo i u tohoto kolektivního díla, fascinujícího rozsahem faktografie. Málokterá kulturní metropole má tak svědomitě a dbale zpracovanou vlastní divadelní historii.