Monografie jednoho z divadelního souborů Pražské pětky, pantomimické skupiny Mimoza, jehož předními představiteli byli David Vávra a Tomáš Vorel. Kniha kromě různých dokumentů a výňatků z recenzí obsahuje též libreta inscenací.
Je to příběh dvou mládenců, kteří se po „stimulaci“ novým burčákem a becherem rozhodli dělat něco, co předtím nikdy neviděli a o čem jen slyšeli – pantomimu. „Hejbli kostrou a byli mistři světa“ a k tomu ještě přesunuli centrum pohybu cca o 20 cm níže, než dosud v teorii pantomimy bývalo zvykem. Pantomimu zdevastovali, na jevišti „žvanili a zpívali, řvali a pištěli“, „umění“ pro ně bylo sprosté slovo. Přesto záhy dosáhli úspěchu, včetně četných zahraničních zájezdů. Na excentrickém divadelním jevu a nejodvážnější dobové jevištní dekonstrukci se – vedle D. Vávry a T. Vorla – podílela celá řada dalších: Eva Holubová, Jiří Fero Burda, Martin Dejdar, Václav Marhoul, Jaroslav Róna, Otakáro Schmidt aj.